Vesmírné šachy pojedenácté

Je to dost dávno, co jsem sám hloubal nad čtyřiašedesáti políčky hledal ten nejlepší tah.

V poslední době jsem mnohem častěji hledal tahy , kterými by se dal prosadit nějaký ten náš zájem v Evropském parlamentu. Ale k šachovnicím se přece jen pravidelně už po jedenáct let vracím. Včera jsem totiž byl už tradičně na Turnaji kosmonautů - XI. ročníku mezinárodního klání čtyřčlenných družstev šachových žáků a juniorů. Pořadateli byli opět nadšenci ze Šachového klubu Smíchov za podpory městské části Praha 5. S Alexejem Gubarevem, se kterým jsme už před jedenatřiceti lety strávili ve vesmíru bezmála osm dnů, jsme věnovali do turnaje putovní poháry. Jeden z nich, ten Alexejův, už definitivně do svého držení získali po třech výhrách za sebou junioři z gymnázia v Praze-Libni. A tak se podruhé letos hrálo o pohár nový.

Mimochodem, možná netušíte, že šachy a kosmonauti či vesmír k sobě nemají zas až tak daleko. Nejenže při volných chvílích přípravných dnů na vesmírné mise řada z nás hledala a dodnes hledá nad šachovnicí klid a také možnost tříbit kombinační schopnosti. Pro některé, jako je třeba i můj kamarád Vitalij Sevastijanov, jsou šachy přímo vášní.

Ale šachové figurky už létaly i na oběžné dráze. A ony vlastně nejen létaly, americký astronaut Gregory Chamitoff s nimi dokonce sehrál několik partií proti hráčům na Zemi, když byl jako člen Expedice 17 na Mezinárodní kosmické stanici (ISS). Kdo ví, jestli se to v budoucnu nepoštěstí i někomu z mladých účastníků našich kosmických turnajů v Praze na Smíchově. Bylo jich už za těch deset let téměř tisíc ze všech koutů republiky. A jsem moc rád, že takoví šachisté, jako velmistr David Navara, který byl na turnaji jako šestnáctiletý v roce 2002 už mezinárodním mistrem, nebo velmistryně Kateřina Němcová, vicemistryně světa a mistryně Evropy do 18 let, prošli také naším turnajem. Ten letošní přivedl do sálu radnice Prahy 5 na padesát mladých šachistů. Nakonec jsem mohl poháry vítězů včera předat družstvům žáků Sokola Údlice u Chomutova a juniorů Sokola Vyšehrad.

Vladimír REMEK

zdroj: http://www.halonoviny.cz/